Vyhledat
  • Dagmar Morozová

GAUČOVÍ POVALEČI aneb motivace v kostce

Gaučoví povaleči jsou pro mne jako kouče velkou výzvou.

Než se potkáme, zpravidla s nimi nic nehne. Po dobrém, po zlém s argumenty v kapse, proč se zvednout a jít si zacvičit nebo změnit přístup k sobě a zkvalitnit si bytí. Jsou to lidé, kteří mají perfektně zpracované teorie, proč začlenit pohyb či změnu do života. Trápí se nad svou pohodlností a slabou vůlí začít se sebou něco dělat. Přicházejí ke mně po řadě neúspěšných pokusů něco změnit.

Jaké já mám pro ně pochopení! Při představě, že se mám jít hýbat, mě poléval ledový pot a radši jsem si šla opakovat anglická slovíčka nebo vytírat podlahu, což jsem také nesnášela.

Dobře vybraný motiv je hnacím motorem vaší motivace.

S klienty procházíme řadu emocí, pocitů, zkušeností, představ a zážitků, které následně vedou k jejich osobnímu výběru hlavního motivu PROČ tu či onu změnu chtít. Nepodceňujte fázi výběru motivu. Čím silnější motiv, který s vámi rezonuje, tím míra vaší motivace stoupá a procenta úspěšnosti se zvedají.

Motivace je složena z ambic a víry.

Věční „mistři začátků“ v dietách nebo změnách životního stylu jsou zbrklí, nadšení a bez pevného základu vědomí, proč změnu vlastně chtějí. Ambice by byly. „Chci zhubnout a navždy! Chci uběhnout maraton. Chci se stát slavným spisovatelem.“

Po světě pobíhá spousta ambiciózních jedinců, kteří časem zahořknou nad neschopností svých ambic dostát. Chybí jim víra. Víra v sebe. Víra ve své schopnosti, že to dokážou. Ta touha, která hory přenáší. Esence, která v sobě skrývá nadšení, radost a energii. Energii nutnou na cestu ke změně, k cíli, i když se potkáte s překážkami a pády.

Bez ambic a víry bude vaše pozornost dřív nebo později rozdrobena v běhu každodennosti. Pohltí vás řada jiných činností, vjemů a čeká vás nemilé zjištění selhání.

Ale i pocit selhání je zkušenost, ze které se lze poučit. Minimálně tak, že zvolíte jinou novou cestu. Nelze totiž očekávat při stejném postupu jiný výsledek.

A pak přichází moment zapojit zdravý selský rozum. Čeho chci vlastně docílit? Jaký je můj aktuální stav? Když měřím metr padesát a vážím 80 kg, nemohu si dát za cíl, stát se do dvou měsíců supermodelkou. Pokud jsem 30 let nesportovala a většinu svého dospělého života jsem tělo trýznila všemi dostupnými činnostmi, které vedou k definitivnímu zlikvidování sebe sama, neměl by být krátkodobý cíl, stát se doživotním asketou.

Chce to strategii, postup, který je snesitelný, zvládnutelný, zkrátka reálný.

Přestat najednou kouřit, pít, sportovat každý den hodinu, vzdát se masa a příloh, zakázat si sociální sítě, je cíl hodný šílence. Všeho s mírou a hlavně postupně.

Změna životního stylu je krásné rozhodnutí, které by mělo být pro vás radostí. Cesta, která vás čeká k vysněnému cíli, je cestou vašeho života. Nelze ji přeskočit, nemá cenu se na ni připravovat v bojové pozici s křečí v sanici.

Dávejte si odměny za drobná vítězství. Sebevědomí poroste s vámi a otevírá vám nové možnosti seberealizace. Možná, že původní cíl přehodnotíte, ale to nevadí. Všechno je ve vašich rukách.

Tak už jen vykročit na cestu, o které se ne nadarmo říká, že bývá i cílem.

Vaše Dagmar

72 zobrazení

+420 602 625 551

©2019 by Dagmar Morozová. Proudly created with Wix.com