Vyhledat

NE VŠECHNA SRDCE JSOU "APPETITLICH"

Je jaro. Mraky a temnota z našich duší odchází se špatným počasím.


Dám stranou pocit nedostatečnosti pod tlakem posledních dnů. Co všechno bych mohla vykonat pro dobro lidstva, a ať přemýšlím, jak přemýšlím, fakt to nevím. Jedno vím ale určitě. Nemůžete hlásat lásku, pravdu a chodit na pochody za světový mír, když máte zmatek a vztek sami v sobě. Jste doma nesnesitelní a nedá se s vámi vyjít. Jezdíte jako hulvát v autě, ohrožujete všechny se zvednutým prostředníčkem nebo se do krve rafáte se sousedy. To je k smíchu a k pláči zároveň.


To bude můj přínos světu. Věnovat se nadále individuálním nervovým soustavám, psyché a mysli toho kterého jedince. To může do budoucna vytvořit skupinku zdravě smýšlejících lidí, kteří mají co nabídnout.


„Začít u sebe a pak teprve začít mávat transparenty o lásce.“


Teď pokračování v seriálu velkých věcí v mém malém životě :-)


Jsem po operaci, což znamená, že můj pohyb je omezen. Buď mám stále ruce podél těla nebo zvedám předloktí směrem vzhůru s tím, že lokty u těla zůstávají. Manžel a synové ke mně přistupují shovívavě, ale neovlivním, co si o mně myslí. Ráno jsem přenášela v této póze hrnek a prostřední syn se začal smát. Ptám se, co je? „Nic mami, ale vypadáš jako Tyrannosaurus rex.“ Musím říct, že si o sobě i přes svůj věk myslím, že jsem kus. Tyrannosaurus rex o to nabral hlubšího depresivního rozměru. I tak mi zlepšil náladu, dostali jsme doma všichni záchvat smíchu. Jen já skučela bolestí nad natřásající bránicí mého zhmožděného těla.


Kamarád, který má dvě dcery a manželku se zase rozhodl, že do tohoto prostředí s nezdravou převahou něžného pohlaví pořídí psa. Aby měl konečně parťáka, zvolili kluka. Je to malé a roztomilé štěně, ale bohužel bez sestoupeného jednoho varlete. Všichni jsme v té chvíli cítili, že tady jde o víc. Jde o varlata kamaráda, která musí obhájit. Fandíme jim oběma, aby pánbůh dal a varle seslal do míst, kam patří, neb jeho manželka pohrozila, že buď obě varlata nebo kastrace. Všem zúčastněným mužům se instinktivně sevřel podbřišek a zježil zátylek nad neskonale zlou předtuchou neblahé budoucnosti. Uznejte sami, mít doma tři ženské a eunucha, není zrovna upevněná pozice v rodině.


A nakonec trocha filozofického zamyšlení z naší rodinné pokladnice.

Psům na přilepšenou občas vaříme vnitřnosti. Dnes to byla kuřecí srdce. Sedíme na gauči obklopeni psíky a zleva zprava se začal linout děsivý puch výparů přežraných psích souputnic. Malý syn nadskočil a ptá se: „Co si jim mami dala k žrádlu? No, kuřecí srdíčka. To je strašný, jak můžou srdce takhle smrdět, když říkáš, že je to to nejlepší a nejčistší, co všichni máme?“


Z toho vyplývá, že ne všechna srdce budou vždy čistá, láskyplná, atraktivní a tedy „appetitlich“. Tak aspoň ať ta naše vlastní srdce jsou šťastná, šťavnatá a voňavá!


A co vy, jak se máte? Také nějaké novinky a rozšíření vlastních obzorů?


Vaše Dagmar

30 zobrazení0 komentářů

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše