Otázka smyslu života se v určitém období života vrací čím dál častěji a intenzivněji. Není nic jednoduššího než ji vědomě zapudit a jet ve stejných kolejí dál. Koupit si něco nového a lepšího a tím se na chvilku zabavit. Nebo jít do baru a povídat si o ničem, aby to potvrdilo vaši průměrnost.
A co když už jste všude byli a všechno viděli dvakrát? Vše dostupné zažili a dopředu víte, jak to dopadne a víte, jak se přitom budete cítit?
Začíná se vkrádat nuda a pocit strachu, že vás v životě už nic skvělého nečeká. Je to moment, který si zaslouží povšimnutí dřív, než se vrhnete do nejistých dobrodružství a bourání vztahů, které doteď jakž takž držely pohromadě.
Tato neutěšená situace je výsledkem stereotypu a vašich stále se opakujících stejných rozhodnutí. Není to vina vašeho okolí, ač se to nabízí.
Čeká vás rozhovor vás s vámi. Moment, který si zaslouží upřímnost, která byla dosud na periferii vašeho zájmu. Vždy se najdou důvody pro to, abyste se alespoň částečně obhájili před sebou samými. Berličky ovšem nic neřeší, protože ať je to, jak chce, z dlouhodobého hlediska nemají opodstatnění. Váš život žijete jen vy. Vaše vědomí a svědomí neodložíte, ani na nikoho jiného nepřehodíte. V tom jsme všichni sami.
Mám klienty, kteří touhou najít smysl života nebo alespoň žít život s přidanou hodnotou nacházejí uspokojení v součinnosti s charitativními spolky nebo se věnují dětem a mládeži v odvětvích, která jsou jim vlastní a mají v nich letité zkušenosti. Primárně v tom nevidí výdělek, ale zisk čistého vnitřního uspokojení. Můžete namítnout, že je to forma odpustku nebo uchlácholení svědomí. A koho to zajímá? Jde o vnitřní pocit smysluplnosti dotyčných lidí. Pokud mají možnosti, chuť, sílu i prostředky a sami k těmto rozhodnutím dospěli, je to výhra. Závěrečný „sčot“ bude zase jen o každém z vás. Nepůjdete za sousedem, za kamarádem, aby vám dal závěrečné vysvědčení.
Pokud jste se našli v těchto úvahách, přidám ještě citát Senecy: „Jednej tak, abys byl šťastný, ne abys ses šťastným jen zdál.“
Pro věčné pesimisty, kteří pohřbí cokoli hezkého dřív, než to vyzkouší, mám citát od pana Wericha: „Čas má plné kapsy překvapení.“
A pro životní mistry začátků mám citát od J. Belforta: „Jediná věc, která stojí mezi vámi a vaším cílem, jsou ty kecy o tom, jak to nezvládnete, které si neustále namlouváte.“
Vaše Dagmar
Commenti