Vyhledat

Přestaňte se vymlouvat

„Kdo se někdy nevymlouval, nechť hodí kamenem.“


Výmluvy jsou už takový náš folklor. Slouží za prvé k tomu, abyste si zachovaly tvář sami před sebou a současně abyste nevypadaly neschopné před ostatními. Výmluvy jsou celospolečensky uznávaný fenomén, takže kudy chodíme tudy trousíme výmluvy.


Výmluvy typu – „není na to čas“, „až vyrostou děti“, „jsem už na to stará a unavená“, „nebyla jsem včas na správném místě“, „ujel mi vlak“… Někdy jindy znamená v překladu – nikdy!


A co třeba tyto věty: „Nemám čas si dojít k holiči.“ Už to není ono. Bývávalo… Měla jsem tak krásné nohy, ale už nějak ztratily tvar a mám křečáky.“ „Já se neusmívám, mám křivé zuby.“ „Po dítěti jsem přibrala kila“….


No pardon, milé dámy. Vzhledem k vašim kilům, které jste nabraly těhotenstvím, byste neměly ovšem říkat, že vaše dítko příští rok maturuje… A co ty křivé zuby? Doba, kdy rovnátka nosila pouze dítka školou povinná, je dávno pryč. Udělejte ze svých rovnátek přednost. Proč nemít konečně rovný chrup. A co ty odrosty na vaší hlavě? Jste ještě blond nebo vám pouští barva na černou? Odstranění křečových žil taky není operace, která by vás měla stát život. Za vidinu, že zase sebevědomě naskočíte do lodiček v krátké sukni, to jistě stojí.


Já jsem si nedávno uvědomila, že stále říkám, že miluji houbaření a houby. A zjistila jsem, že je to skvělé, že mohu říct, že něco miluji, ale do lesa na ty houby nechodím. Nemám totiž čas. Nemám disciplínu nařídit si budík na šestou a vyrazit. V mém dospělém věku jsem byla třikrát. Vždy nadšená, ale třikrát. Moje skore jsou tři návštěvy lesa… Jdu do sebe a zítra ráno vyrážím s košíkem.


V případě, že chcete pokračovat ve výmluvách, bohužel podtrháváte mýtus, že čtyřicet plus je hnus.

Co myslíte, chlap pomůže v nesnázích spíš elegantní a sebevědomé dámě nebo osobě, u které bude muset tento gentleman zapřemýšlet, jestli ta paní je ještě ženou? Jisté je, že radostně za vámi nepoběží.


Měly byste si položit otázky: „Co mě baví a pořád to odkládám?“ „Když to opět odložím, kdy jindy bude vhodná doba, abych začala?“ Co můžu změnit, abych šla svým přáním naproti?“

Buďte k sobě upřímné. Je to lenost, nedostatek motivace nebo strach? Jsou to omezení, která si vytváříte v hlavě. Pokud opravdu chcete, cesta se vždycky najde. Možná jiná, možná že i cíl, nakonec přehodnotíte, ale jisté je, že cesta, ať klikatá, dlouhá se zádrhely bude plná nových možností, prožitků a osobního růstu.


Převzít odpovědnost za svůj život pokládám za jeden z nejhodnotnějších počinů člověka k osobní spokojenosti. Vždy máte řadu berliček, které mohou být náplastí v daný moment na náš zpackaný nebo nudný život. Jsou to vratké „hůlky“ ve jménu rádoby vyšších cílů. Ovšem z dlouhodobého hlediska našich krátkých životů, je to flastr, který pohřbí naše lepší bytí.


Jediné co můžete udělat, je vybrat si zcela dobrovolně svoji životní roli a aktivně ji žít každý den. Neplýtvat energií na výmluvy, dobře promyslet své touhy, sny a stát se odvážnou a disciplinovanou. Výsledek bude stát za to.


Nebudete v závěsu života jiných, nebudete hříčkou v životech ostatních a máte šanci prožít život, kterého jste hodny s grácií.


Moje životní motto: „ŽIVOT MUSÍ KLOKOTAT!“

15 zobrazení

+420 602 625 551

©2019 by Dagmar Morozová. Proudly created with Wix.com