Vyhledat

POVAŽUJ SI SVÉHO ANDĚLA

Kdybych letos na Vánoce vyhlásila, že si dáme pod stromeček pouze to, co si navzájem vyrobíme, budeme mít velmi (opravdu velmi) skromného Ježíška. Jediný, kdo ještě vykazuje nadšení pro rukodělné výrobky, je nejmladší syn. Z keramiky naposledy přinesl monstrum, které jsem identifikovala jen díky tomu, že mělo na zádech křídla.


„To je anděl, viď, miláčku? A proč má vousy a zkrvavělou tvář?“

„A on musí být holka, mami? A to není krev, to je barva pleti. Proč si myslíš, že všichni andělé musejí být krásní? Nejdůležitější je, že je to anděl a to stačí.“


Zastyděla jsem se. Moje malé dítě má pravdu. Je moudřejší než já dospělá.

Když už máme štěstí, že v naší blízkosti nějakého anděla v podobě člověka máme, je nám jedno, jak vypadá. Je to prostě anděl. Víme, že nám svítí na cestu a vždy nám bude věrně po boku. Je tím nejkrásnějším, co se nám v životě může přihodit. Ten tam je diktát společenských norem pro krásu.


Přeji vám k letošním požehnaným svátkům, které již druhým rokem prožíváme ve zvláštním režimu, klid a mír v duši. Poselstvím těchto Vánoc by mohlo být poznání, že jediné, na čem záleží, je vlastní vnitřní svoboda a šťastní lidé kolem nás.


Máte také svého anděla? A komu jste andělem vy?


Vaše Dagmar


92 zobrazení0 komentář

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše