Vyhledat
  • Dagmar Morozová

SYNDROM "SEBEMRSKAČE"

Ve společnosti se nám rozmáhá nešvar, který nevypadá zdravě. Pravděpodobně bude mít dalekosáhlé následky a neprospívá partnerským vztahům.


Syndrom „sebemrskače“ je pocit člověka, který z jakéhokoli důvodu není v partnerském svazku, ve kterém počal a vychovával své děti. Rozvod nebo odloučení od stolu a lože. Stav rozpolcenosti, kdy dítě máte jen nárazově nebo pravidelně. Na jedné straně zažíváte euforii a pohodu, že jste svobodomyslní a na straně druhé se trýzníte, že se svému dítěti plně nevěnujete. Pochopitelné, nestandardní a málokdy řešitelné.


Výčitky vás ženou k nadlidským výkonům co do pozornosti o dítě. Jste schopni a ochotni v době, kdy máte své dítě svěřené, zahltit ho láskou, aktivitami a dary. V této době jste slepí, hluší ke svému okolí. Urputnost bývá pro vaše blízké velmi náročná. Dochází ke změně vašich priorit, kterým podléháte a vaše „já“ je (mírně řečeno) potlačeno.


„Ten můj chlapec je tak šikovný. Umí se sám obléknout, najíst, a ještě se zabaví…“ My ostatní vidíme „zpruzeného“ adolescenta (postrádající jakékoli naše sympatie) a záhy zjistíme, že mu bude za měsíc čtrnáct. Takže velmi šikovný chlapec…


V době, kdy dítě nemáte, žijete poklidně na vlně nově přijatých společenských konvencí a vztahů. O svých dětech hovoříte s neochvějnou razancí, že je to to nejlepší, co vás v životě potkalo. Vaše nové partnery (a děti) to uráží. Vyzdvihujete "superschopnosti" potomků, ať jsou pravdivé či nikoli. Ale to je vlastně jedno. Koho to totiž v této míře baví poslouchat? Pocit méněcennosti, nuda a vztek je důsledkem těchto chvalozpěvů.


Vaše okolí si vždy oddychne, když jste zase sami sebou. Ovšem stres z výhledové změny, která vás zase potká, jakmile budete se svým dítětem, nenahrává do karet psychické pohody vašich partnerů a blízkých. Jsou v pasti. Vědí, že toto právo, které máte vám vzít nemohou. Kolikrát o to ani neusilují. Mají buď na výběr strpět vaši změnu osobnosti a nekritické výroky nebo vás opustit.


Jak z toho ven? Když výčitky máte a současně si chcete udržet hezký nový vztah, který nemůže za to, že si táhnete závazky z minulosti?


Tak za 1)

UKLIDNĚTE SE! Nejste první ani poslední, kterému se tato situace stala. Ať důvod rozchodu bylo cokoli, přijměte tento stav, tak jak je. Jediné, co vás má zajímat, je psychická pohoda dítěte. Dítě má právo na pohodového rodiče. Dítěti nemusíte dokazovat, že jste mezi rodiči jednička na trhu. Natož svému okolí.


Za 2)

BUĎTE NORMÁLNÍ! Hysterie není na místě. Máte přeci také svůj osobní život a chcete, aby i nové okolí přijalo vaše dítě mezi sebe. Těžko, pokud budou vaší vinou otrávení už jen když ho uvidí.


Za 3)

PŘESTAŇTE BÝT OTROKY SVÝCH RATOLESTÍ! Jediné, čeho docílíte, že dítě ve velmi brzkém věku pochopí, že vás má v hrsti. Agresoři, kteří útočí na vaše slabá místa. Čím jsou starší, tím vás mají víc „zmáknutější“.


Za 4)

Pohlédněte na situaci OKEM NĚKOHO JINÉHO. V rámci neurocoachingu častá metoda, která vám rozšíří obzory, co do vašeho pohledu na věc. Vžít se a uznat emoce druhého, bývá cesta, jak korigovat svoje chování.


Myslíte si, že lidé, co děti mají 24 hodin denně, kteří o nich neustále nehovoří a nevyzdvihují na piedestal dokonalosti, že je milují méně než vy?


Chápu, že vlastní děti si člověk může pomlouvat jen sám. Ostatní mohou poslouchat a maximálně se zasmát. Co do pochvaly, máte radost, že někdo zmíní pozitiva vašich potomků. Buďte za to vděční a nechtějte více.


Dejte šanci svým dětem a všem okolo vás najít si zdravý vztah, ze kterého mohou profitovat všichni.


Vaše Dagmar

181 zobrazení

+420 602 625 551

©2019 by Dagmar Morozová. Proudly created with Wix.com