Vyhledat

VŠECHNO LÍTÁ, CO PEŘÍ MÁ

Kde je ta lehkost bytí, která nám pomáhala hory a propasti přecházet vzdušnou nohou? A jak se k té lehkosti dobrat? Brát život s nadhledem a ne fatálně?


Můj synek to má vymyšlené. Oznámil mi, že bude kosmonaut, protože až budu mrtvá, bude za mnou létat na Měsíc a povídat si s mojí duší. Ví bůh, kde sebral, že se budu zrovna zdržovat na Měsíci, ale budiž. Ani nevím, jestli chci být zrovna tam, ale znělo to dost nesmlouvavě. Nemohu mu v jeho šesti letech přisoudit indigové prozření, protože to se ztrácí, pokud vím, kolem pěti let.


Poté si povzdechl nad mým věkem, že by byl rád, kdybych mu ještě nějakou dobu vydržela. Budiž. Průběžně se ptá, jestli jsem měla v dětství elektřinu a myslím, že vnímá můj ročník narození, jako těsně poválečný. Budiž. Se všemi těmito potupami, které jsou na mně páchány mými syny, jsem se již vyrovnala. Má stará duše v mladém těle a snaha o stálý mladistvý look, jsou tak neustále sráženy k zemi, ale bojuji statečně.


Trochu se mi vracejí vlastní obdobné vzpomínky. Jednou jsem třeba volala ovíněná svojí babičce z hasičského bálu a říkám: „Babi, já ti vyhraju koloběžku v tombole, ať seš rychlejc na hřbitově!“ Vyznělo to divně, ale všichni přece věděli, že babička v rámci ranního joggingu běhala každý ráno na hřbitov.


Lehkost bytí je tak trochu dána přirozenou dispozicí, vidět věci spíše vesele než morbidně. To ovšem neznamená, že tuto devizu během života neztratíte. A stane se to raz dva. Trocha nepozornosti, nějaký nášup špatných okamžiků, které se vám zažerou pod kůži a je to tady. Začnou převládat špatné emoce, v rámci duševní hygieny zapomenete vyzdvihovat ty dobré a stává se z vás gravitací srážený hnidopich plahočící se po nudných stezkách života. Váš zájem se scvrkává na nepodstatné věci a libujete si v problémech, které vás odvádí od toho důležitého. A tím jste Vy a vaše duševní rovnováha.


A to nechcete!


Vytvořit si vnitřní láskyplné prostředí a stále na něm pracovat je úkol hodný věčného studenta. Pro kultivování vnitřního prostředí jsme nebyli vychováváni. „Makej, snaž se! Všichni tě přeskočí! A co bys jako v tom životě chtěl? Si myslíš, že život je procházka růžovou zahradou? Život je boj! Na to nemáš! Drž se svého kopyta!“ Jakýkoli nádech a rozlet do výšin našich snů a představ byl se železnou pravidelností srážen k zemi. Stres, soutěžení, srovnávání, závist jsou živnou půdou pro duševní rozkol.


Kdo se nevzdal, vyhrál. Kdo se vzdal, má cestu k vlastní spokojenosti delší a trnitější. Neurocoaching nabízí možnosti rozklíčovat vaše vnitřní prostředí, ze kterého přicházejí nápady, pocity a myšlenkové pochody. Odkyselit se a dostat se na nulu je výchozím bodem začít tvořit tolik vytouženou vnitřní harmonii. Neurocoaching poskytuje nadhled z výšky balónu, kde jste gravitaci překonali. Podívat se ze shora na svojí situaci a znovu získat směr letu je dobrý začátek.


Lehkost dává křídla. Podívejte se na svět optikou opeřence - žádné hranice, žádné bloky, nic vás nezastaví v letu k vašemu cíli.


Vaše Dagmar


47 zobrazení0 komentář

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše