Návod, jak se tím umořeným oslem nestát.
Toto rčení si v posledních pár týdnech karantény připomínám víc a víc.
Vlastně nic nedělám, nic se mi neděje, nedřu v dolech, netrápím se s vynálezem vakcín, které měly být už na pultech. Mám dostatek všech možných výdobytků naší doby. Obchody jsou nadále narvané jídlem a pitím, exotickým ovocem a pochutinami jakéhokoli druhu. Jsem v domě, ve kterém se topí, nejsem izolovaná od sociálních sítí a elektřina funguje. Rodinní příslušníci všichni zdrávi a ani já nebojuji s žádnou chorobou. Je jaro a blýská se nám lepší časy. Takže teoreticky značka IDEÁL.
Sedím na zápraží našeho domu, jediné místo, kde mne moji chlapci ještě nenašli, svítí sluníčko, drbu psy, odpočívám. A přesto se cítím vyčerpaná. Večer v osm se mi děti smějí a říkají, že je čas jít spát. Knihy, které by mě obohatily na duchu mi stále leží vedle nočního stolku, netknuté.
Co mi vlastně chybí?
Čas na sebe. Chybí mi ticho. Chybí mi být chvilku sama. Chybí mi zkoncentrovat se a myslet jen na sebe a pro sebe. Co je ubíjející, je buď nicnedělání nebo v mém případě věčné dohady s potomky. Pokyn vyslaný směrem k dítěti můžu zopakovat třeba 20x. Stále ignorován. Mám tři děti, takže 3x20, a to jde stále o jeden pokyn. Koho to furt baví opakovat?! Pokud se zadaří, nakonec se na mne můj adolescentní syn podívá a směrem k mojí osobě prohodí: „Respekt.“ V té chvíli zapomínám na skvělé rodičovské příručky a skočím po něm. Jak říkám, stokrát nic umořilo osla.
Apeluji na návrat ke svým rituálům. Pokud jste je neměli, najděte si je. Může to být cokoli. Je to čas, který je jen váš. Čas, který vás těší. Je jenom ve vaší režii. Ať je to plení záhonů, procházky se psem, meditace, četba, cvičení jógy nebo vyšívání. Je to činnost, při které vám je dobře. Musí být pravidelná a bez rušivých elementů. Přes váš rituál nepojede vlak. Šperkujte si ho. Přidejte oblíbenou hudbu, jídlo, cokoli.
Klienti žádají v této vypjaté situaci nějaké návody, jak se nezbláznit. Tak jen pár možností, které vám ulehčí aktuální stav:
1)
Je čas stát se pozitivním sobcem. Jednoduché počty. Můj čas, tvůj čas, náš čas.
2)
Hýbejte se! Měřítkem, jestli držíte stále svoji váhu, je občas zkusit tepláky nebo kalhoty od pyžama vyměnit za džíny. A ano, dopněte je až nahoru včetně knoflíku. Pokud sebou budete při oblékání flákat o postel jako vyvržení vorvani, je čas přibrzdit v plenění ledničky.
3)
Pokud nepracujete z domova, najděte si nějakou intelektuální činnost, která vás udrží bdělé. I kdyby to byla sudoku. Chcete přeci i po karanténě vykazovat znaky inteligentního jedince. Slintat a reagovat jen na světlo a na tmu není účelem karantény.
4)
Vypínejte televizi. Ani jako kulisa není vhodná. Zbytečné nechat si podvědomě zahlcovat mysl katastrofickými scénáři o koronaviru. Ano, je to bída, situace je zcela mimo naši kontrolu. Nic podobného se nám ještě nestalo. Proč nechat na sebe působit informace kolik lidí zemřelo, kolik se nakazilo, a že mrtvé sbírají na ulicích? Ráno nebo večer jedny zprávy stačí.
5)
Dodržujte i přes karanténu pracovní týden a režim víkendu. Jestli se dostanete do bodu, že nevíte, jestli je středa nebo neděle, jestli budete čas odhadovat podle sklonu slunce na obloze, je to cesta do pekla. Kdo se holí, ať se holí dál, kdo se tu a tam myje, prosím. Vaše dobré fyzično je důležité k pohodové psychice.
6)
Každé ráno si naplánujte den. Mety, které chcete ten den zvládnout. Formou pokus – omyl brzy pochopíte, co do příště klapne a co ne. Pokud disciplinovaně zvládnete vaše vytyčené denní úkoly, večer budete mít ze sebe dobrý pocit. Pocit marnosti a nedostatečnosti vás opravdu nepovzbudí.
7)
Zvažte své možnosti. Zamyslete se, na které věci máte momentálně vliv a můžete je řešit a které ne. Uleví se vám. Nezatěžujte svou mysl. Energii vrážejte tam, kde to má smysl. Všechno postupně. Co mohu teď konkrétně zvládnout a ovlivnit?
8)
Nevymýšlejte černé scénáře vaší budoucnosti. Jediné, čeho docílíte je vnitřní stres. Uvědomte si, že mozek je úžasná mašina na vytváření tragických scénářů, a protože my vlastníci těchto zařízení jsme věrní svému autorství, přiživujeme si je a hnípeme ve strachu našich perfektně „vymazlených“ příběhů na pokračování. Jsme lepší než Netflix. Počkejte si a řešte, až to bude aktuální.
9)
Vymyslete, čím byste si tento vyjímečný stav zpestřili. Jestli to budou nová jídla z kuchařky, na kterou jste se tak dlouho těšili nebo třeba novoty při sexu. Moje kamarádka požádala svého partnera při intimní chvíli, aby ji řekl něco „rajcovně sprostého“ na její adresu. Její manžel se zastavil, hluboce se zamyslel a řekl: „Tak jo, jdeme na to, ty špíno zlodějská!“
Nemusím říkat, že tím kamarádce vyrazil dech a bylo po aktu.
10)
A to nejdůležitější je humor! V tom jsme dobří, je to výborný a zadarmo prospěšný atribut, který je nám všem k dispozici. Léčí, zlehčuje a těší nás. Přestaňte být hysteričtí, přestaňte na sebe koukat jako bubáci, kteří nelení a stěžují si na linkách důvěry na porušení zákazů a příkazů. Nechte tu sousedku, co visí bez roušky na plotě a povídá si s jinou sousedkou visící na dalším plotě, být. Buď se přidejte nebo aspoň uznejte, že má pěkné nohy v těch kraťasech.
Domácí karanténě zdar!
Vaše Dagmar