Chápu. Je konec. Pocit prohry, nepochopení, zrady a ztráty jistot. Kolik energie jste do vztahu vložili. Vaše představy o ideálním vztahu, který bude stvrzen zestárnutím bok po boku, přišly vniveč. Pryč je představa souznění duší, žití v dobrém i ve zlém.
Jste uražení, naštvaní a toužíte po satisfakci. Nebo aspoň po vysvětlení. PROČ?
„Proč mi to partner udělal? Jak mohl? Neví, jak ho miluju? Co jsem pro něj obětovala? A co naše dohody a ten zahozený čas, který jsme spolu prožili?“ Cítíte se potupeni.
R.Rolland řekl: „Milovat někoho znamená pochopit i to, že vás nemiluje“. Pro čerstvě opuštěné je to citát k naštvání a k tomu, abyste po mě něčím hodili. Pokud již zapracoval čas a prošli jste si katarzí, víte, co myslím. Už jste se nadechli a máte našlápnuto na něco stokrát lepšího.
Důvody rozpadu vztahů jsou různé, ale emoce bývají stejné. Pokud jsou děti, vnímáte zradu partnera ještě intenzivněji. Pocity se násobí množstvím vašich dětí.
Tak jen pár připomenutí, která vědomě či podvědomě stejně všichni víte:
Za 1)
Dávejte si pozor, na jakých hrobech pláčete. Kolikrát jste ti poslední, kteří se dozvědí, že váš vztah skončil. Řada lidí ve vašem okolí budou mít různé reakce. Někteří se postaví na vaši stranu, druzí na stranu ex partnera. Někteří vás budou chlácholit, radit, jiní vyčítat, že to bylo jasné dávno. Co člověk, to názor. A co jako? Nic z toho pro vás není relevantní. Jen zjistíte spousty dalších zbytečných věcí, které jste doteď nevěděli, a tím si rozšíříte portfolio stresu.
Za 2)
Nepodávejte se svému pocitu trpitele příliš dlouho. Sami sebe zdržujete a současně začnete být špatnými společníky pro okolí. Nikoho ani toho nejvěrnějšího přítele, nebude bavit si stále vyprávět ohranou desku o vašem ex. Jednoho dne zjistíte, že už to nikoho nezajímá. Začnete mít punc „plačky“, která se z toho chudák neumí vysekat.
Za 3)
Svůj kredit a sebevědomí si zvednete v momentě mobilizace sama sebe. Přijměte fakt, že situace je taková, jaká je a podívejte se bez emocí na své možnosti. Nepotřebujete našeptávače, vy potřebujete klid a čas pro sebe. Jen vy máte šanci sesumírovat si své další kroky.
Za 4)
Dřív, než začnete bezhlavě a možná ze škodolibosti blbnout a budete během krátkého časového období na každém mejdanu (i tam kde vás nepozvali) a odcházet ruku v ruce s každým, kdo ten váš nápor urputnosti vydrží, zastavte se. To nejste vy! To vás vláčí zhrzené ego. Až vstřebáte novou situaci a budete zase normální, tak ať nelitujete.
Říká se, že je lepší tvrdá realita pravdy než žití v iluzi. Člověk má možnost se s jakkoli tvrdou pravdou poprat. Váš mozek má konečně jistotu. Kolik lidí žije v iluzi odtržené od reality. Buď si ji uměle vytvářejí a posouvají řešení na neurčito nebo přijímají iluzi jako výplod svého okolí. Oba modely jsou nejisté a podporují nejistotu. Chybí pevný základ a tento domeček z karet se může velmi rychle a kolikrát v nestřeženém okamžiku, rozpadnout.
Neurocoaching umožňuje poodhalit roušku vaší pravdy. Předejít pádům z iluzorních vztahů a vytvořit potřebné stavební kameny pro to, abyste žili skutečný život ve vlastní režii.
Čas strávený koučováním je časem investice do sebe. Naučíte se rozmýšlet věci, které jsou pro vás důležité a hodnotné. Uvědomíte si, co chcete a co ne. Upravíte a připomenete si svoje hodnoty a priority. Přestanete být štvancem a stanete se osobností, se kterou je radost být.
Tak naposledy na zdraví vašeho EX!