Jste po dovolené s dětmi? Dalo by se říct, že není nic lepšího než trávení společného času se svojí rodinou. Připouštím správnost tohoto tvrzení a jeho korektnost.
Ještě, že máme své přátelé, kterým se můžeme svěřit s niterními pocity, které tu a tam korektnost naší doby postrádají. A kdo nemá přátele, se kterými sdílí své pochybnosti o výchově a pocitech ke svým dětem, pro toho je tento článek. Člověku se hned žije líp, pokud ví, že v tom není sám.
Z notářské praxe vím, že nejvíc sebevražd a rozvodů je po Vánocích a po dovolených. Je to pochopitelné, když si uvědomíte, kolik intenzivního času strávíte během této doby se svými blízkými. Jsou to těžké zkoušky co do pevnosti nervů. Během roku nejste zvyklí. Děti ráno odcházejí do škol a školek, partneři do zaměstnání a vy většinou také. Sejdete se v pozdním odpoledni. To máte tak cca 4 hodiny a hurá do hajan.
Ovšem dovolené a svátky to je jiné „kafe“. Ponorka permanentní blízkosti a časová náročnost vás přivádí na pokraj sil a začínáte podezírat děti, že se vás snaží psychicky zlikvidovat. K tomu přidejte partnera, o kterém víte, čím vás normálně rozčiluje a toto vyhrocené období může za to, že na konci pobytu, ho chcete zabít. Kde je vaše pověstná velkorysost? Řeknu vám to: NIKDE!
Moje klientka mi řekla, že je alergická, jak její manžel kýchá. Je prý schopná akceptovat jedno dvě kýchnutí, ovšem kadenci hlučných „kýchanců“, psychicky nezvládá. Její manžel evidentně často riskuje život, neb v mé klientce probouzí touhu po jeho krvi. Představuje si, jak bere kudlu, kterou následně vráží v pravidelné rytmu do jeho klepající se bránice. Jinak je to mírumilovná žena.
Jedete na doraz a ač jste plni výčitek, těšíte se, že se vše vrátí k normálu. Děti vyexpedujete do školních zařízení a partnera v té době byste poslali kamkoli.
Kolikrát slyším: „Uff, je po dovolené, teď bych si dal tak týden dovolené pro sebe, abych se vzpamatoval.“
Jakékoli chování svých dětí doma plus mínus akceptujete. Jak jste v cizím prostředí, prohřešky jsou najednou do nebe volající. Hašteření, šílené stolování, kradení si hranolek z talířů a neschopnost komunikace mezi dětmi je vysilující. Pokud máte dospívající individua, jejich vnitřní nastavení je víc než jasné z výrazu tváře. „Jste trapní“! Ať uděláte a řeknete cokoli: „Jste trapní!“ Jak se to stalo, když nedávno to bylo roztomilé dítě, které žvatlalo a tulilo se?
Můj syn během dovolené seděl u stolu, kde byl zasedací pořádek. Už jsme si předtím připomenuli, jak vypadá kultura stolování, aby nedocházelo k nepravostem, které by vrhaly špatné světlo na mě. Syn čeká na jídlo, nudí se a hle vedle přinesli jídlo dřív. Hrábl mé distingované kamarádce do talíře, sebral okurku a nacpal si ji do pusy. Všichni jsme zalapali po dechu včetně majitelky talíře. Syn se lekl, vytáhl okurku z úst a vrátil ji zpátky s vysvětlením, že ji má taky rád… Nebudu říkat, že předčil moji fantazii.
Jsem optimista a motivační kouč. Pozitivní smýšlení je mé primární nastavení, ke kterému se rychle po propadech vracím. Ač to zní jakkoli děsivě děti jsou naše budoucnost. Uvědomte si, že až my budeme staří, už nebude finančních prostředků na naše důchody. To je už teď zcela jasné. Doporučuji (pokud to jde) pořizovat si více dětí. Je šance, že některé z nich se chytne a vás ke stáru zabezpečí. Jistota to není, ale šance se zvedají.
Rada zní, cíleně se snažte o vlastní duševní rovnováhu. Každý sám ví, co mu pomáhá a k tomu se uchylujte. Ať to jsou meditace, sport, procházky nebo počítání do deseti. Já momentálně ve chvíli krize odcházím venčit naše psy. Manžel říká, že hrozí, že je „uvenčím“ k smrti.
Vizualizujte si budoucnost se svými dětmi v růžových barvách. Jaké to bude jednou krásné až jako rovnocenní partneři dospělého věku se budete navštěvovat, hodovat a trávit hodnotný čas nad duchaplnými rozhovory se svými dětmi. Jediné, co může nabourat plány, je, že se za nás dřív nebo později, začnou stydět potomci. Karty se obrátí. Budeme duchem jinde, začneme slintat a dělat ostudu u stolu. A co my na to? Bude nám to fuk, protože budeme v říši sladké nevědomosti. Jak říkám, bude to krásné.
Chvála bláznovství!
Vaše Dagmar