„Mami, představuju ti mýho kamaráda, no toho, jak jsem ti říkal, že se mu líbíš!“ Řekl netaktně můj náctiletý synek na adresu kamaráda stojícího vedle něho. V chudákovi by se krve nedořezal, když jsem mu s úsměvem podávala ruku.
Připomnělo mi to minulý rok, kdy jsme s kamarádkou stály v bikinách na pláži se skleničkami v ruce, kolem nás poskakovalo našich šest odrůstajících dětí, zatahovaly jsme břicha, která tam dříve nebyla a koukaly jsme, jestli někdo kouká… Z moře se vynořil další účastník zájezdu a v domnění, že nám polichotí, říká: „Čau milfky!“ Kamarádka se rovnou urazila, zatímco já tasila z bikin mobil a jala se googlovat přesnou definici slova MILF.
MILF je anglicky akronym k „Mother I‘d Like to Fuck“ – dle wikipedie sexuálně atraktivní ženy vstřícné k flirtu.
Fuj! Takže jsem se dodatečně urazila taky. Už nejsme vnímané jako krásky s potenciálem, ale spadly jsme do neurčité kategorie zralých žen, které odmítají stárnout. Začínají vytahovat přednosti svého věku v podobě zkušeností a životního nadhledu a myslí si, že tyto devizy někoho (mladšího) oslní. Večer jsme se s kamarádkou opily a kalorie z prosecca se nám opět zakously do beztak těžce zkoušeného pasu.
Poprvé jsem si hořce uvědomila význam přísloví: „Na starém kole se dobře jezdí“.
Zub času nezastavíte. Ty, co se řehtají nad neduhy nás dam 40+, se jednou dořehtají. Ty tam jsou hlášky typu: „Nejlepší dieta, je nežrat!“ V tomto věku se můžete plahočit hladové dnem i nocí a kila dolů nepadají. Ty tam jsou doby, kdy jsme po mejdanech měly sílu vstát, nenamalovat se a stále zůstat „kusy v poklusu“. Lížeme si rány u toaletních stolků s tuny líčidel a přemýšlíme jaký blbec vymyslel zvětšovací zrcadlo a jaký (ještě větší) blbec je ochotný si ho koupit. Marnost nad marnost.
Chápu, že se na mě obracejí klienti v mé věkové kategorii. Přitahujeme to, co vyzařujeme. Energie je mocná čarodějka. To platí pro všechny oblasti našeho fungování. Inklinujeme k podobnostem. Láká nás sdílení podobných starostí, radostí, zájmů a životních filozofií. Proto je nutné pracovat se svojí psychikou, udržovat si pozitivní mysl a přitahovat ty správné lidi a situace. Když se budete stýkat s tragédy a loosery, kam myslíte, že svoje podnikání nebo svůj osobní život dotáhnete?
Se špetkou trpkosti v duši se musím přiznat, že jsem se netěšila na tento post, až ho budu jednou psát. Jsem ovšem živoucím důkazem, že i se zralostí na krku, se dá slušně a vesele žít. Koučovací metody, které na sobě a svých klientech zkouším, sklízí ovoce.
A nezapomeňte, že v tomto případě pořekadlo „tonoucí se stébla chytá“, vede do hlubokých vod trapností a zklamání. Lepší je přístup pana I.Hurníka: „Humor není žert, humor je životní postoj“.
Vaše Dagmar