Buďte sama sebou!
Napodobenina není atraktivní!
Buďte opět jedinečným originálem!
Život není k žití, když ho jen předstíráte. Hrajete tisíc rolí, některé sedí lépe, některé méně, ale uznejte, je to dřina. To si člověk neodpočine. Najít v tomto chaosu sebe sama, svá přání, touhy a radosti, je téměř nemožné.
Trocha té životní komedie je fajn. Lehkost bytí, smích a hraní dělají život veselejší, ale pokud je to vydřené a vypilované jen na základě vaší vynucené role, kterou vám přisoudilo okolí, to vás šťastné nedělá. Budete jen komparzistky ve velkofilmu a k hlavní roli si ani nepřičichnete.
Pro příklad nemusíte chodit daleko. Když máte originál drahou kabelku, máte k ní podvědomě úplně jiný vztah než k jiným neoriginálním kouskům světových značek ve vašem šatníku. K této kabelce máte téměř posvátnou úctu, víte, jak byla drahá, máte k ní většinou atraktivní příběh, pamatujete si, jak jste si ji vybíraly mezi všemi, když ji máte na rameni, cítíte se dobře. Nefláknete s ní kdekoli bez rozmyslu na zem a když máte špinavé ruce, neprohrabuje ji jako tašku ze samoobsluhy. Ne, té si považujete a dáváte ji přednost. Je to prostě vaše favoritka. Je to kabelka s velkým „K“. Naproti tomu za vaši neoriginální kabelku se vlastně „tak trochu“ stydíte. Víte, že to není „ono“. Co když to někdo pozná, že tak nějak podvádíte?
Ač to zní banálně, tak příměr s kabelkou s velkým „K“ vám umožní představit si ženu s velkým „Ž“. Žena originál je svá, zná svoji hodnotu, je v popředí zájmu, každý ji chce, všichni ji respektují, ať je malá, velká, svým způsobem třeba i ošklivá, tmavá, světlá, praktická či výstřední. Je to prostě originál mezi všemi. Má své výsostné postavení.
Je nutné abyste se uměly prezentovat takové jaké skutečně jste. Ušetříte neuvěřitelné množství energie, protože ta autenticita pramení z vaší podstaty, z vašeho JÁ. To je plynulé a lehké. Budete se cítit energické a vnitřně svobodné.
Je jasné, že teď ze sebe nestrháte šaty, protože se cítíte nejlépe nahaté, „neciknete“ do práce, že končíte, protože vás to už nebaví, a ani nevytáhnete děti z půlky vyučování, protože je zdravější dýchat vzduch na rozkvetlé louce. Ne, jde vám o to, abyste nežily život podle diktátu okolí a společnosti. Vždy si zachovaly svoje JÁ a cítily se dobře.
Jediným měřítkem jste tady vy a vaše pocity. Ty určují směr vašeho spokojeného života. Najít rovnováhu mezi vlastní sebeprezentací a tím co po vás žádá okolí spolu se společenským tlakem, je velmi obtížný boj. Vyžaduje jistou míru sebevědomí a sobeckosti.
Až se ráno podíváte do zrcadla, nechtějte jen konstatovat, že tu paní neznáte, a přesto ji umyjete. Chtějte tu paní, kterou opravdu umyjete, potěšit úsměvem s radostným vědomím, že je s vámi.