Klasik by řekl, že „muška jenom zlatá“. Já bych to poupravila na „mrška jenom zlatá“.
Pamatujete na film Vratné lahve, kde je scéna s panem Svěrákem, který říká: „Já musím pryč, já už tu nejsem rád.“ Ztratil radost ze života, motivaci a chuť.
Článků, seminářů, přednášek na téma štěstí je v dnešní době víc než dost. Každý se ohání neurčitými návody, jak štěstí uchopit.
Co se na to podívat okem biologů? Dostala se mi do ruky zajímavá kniha od Y.N.Harari – „Sapiens, aneb stručné dějiny lidstva", ze které vychází tento článek.
Sdílím názor vědců, že náš duševní a emocionální svět je řízen mechanismy, které jsou výsledkem miliónů let evoluce.
Duševní stavy ani subjektivní pocity nejsou jen určeny vnějšími parametry, jako je výše platu, společenské postavení, ale výsledkem souhry nervů, neuronů, synapsí a různých biochemických látek (serotonin, dopamin a oxytocin).
Z tohoto pohledu vyplývá, že každému jedinci příroda nadělila určité množství biochemického koktejlu, který udržuje úroveň spokojenosti na víceméně stálé hladině.
Pokud použijeme stupnici spokojenosti 0 až 10, nemůžeme po člověku, kterému byl dán do vínku mix radostné biochemie v rozmezí 3 až 5, chtít, aby celoživotně výskal radostí. Jediné, čeho lze dosáhnout, je vést život takového jedince tak, aby se udržoval v horní hranici jeho rozpětí k pětce. Přiznávám, je to smutný fakt, ale nelze pokořit přírodu a této osobě přilít více těchto biochemických látek do žil. Svojí podstatou, bude tento člověk spíše pesimistou s občasným výkyvem k radosti. Tento člověk ať bude vlastnit mrakodrapy, harém žen nebo zdravé děti, bude víceméně životně nespokojený. Ten, komu bylo dáno více na této pomyslné stupnici, bude mít život veselejší a současně si bude umět i lépe poradit jak bez mrakodrapů, tak s jednou ženou.
Jsme zformovaní tak, abychom nebyli ani příliš šťastní, ani příliš nešťastní. Příroda nám dovoluje používat jen dočasné přívaly příjemných pocitů. Vnější události jako je autonehoda, smrt blízkého člověka, skvělá soulož nebo výhra v loterii mohou dočasně pocit štěstí snížit nebo zvýšit. Biochemický systém nedovolí našemu štěstí překročit určitou mez. Stejně tak i pocit mizérie se po určité době vytrácí a vracíme se do naší nastavené rovnováhy.
Pokud přijmete tuto teorii za svou, musíte se naučit pracovat s tím co máte. Biologický pohled na svět nejlépe vystihuje heslo NEW AGE – „Štěstí začíná v nitru.“
Peníze, společenský status, plastická chirurgie, krásné domy a auta, pocit štěstí dlouhodobě nepřinesou.
Dlouhodobá spokojenost přichází z nitra – od serotoninu, dopaminu a oxytocinu.
Nabízím vám možnost zmapovat vaši škálu radostné biochemie. A s vědomím této znalosti o sobě, vás nasměrovat k horním hranicím vašeho prahu pocitu štěstí.
Těším se na vás.
Vaše Dagmar