Každý jsme unikát namíchaný z originální směsi genů, zážitků, zkušeností a mentálního nastavení. Každý máme různé hodnoty a priority, které se odráží v tom, co nám vadí, v jaké míře a co nás těší. A přesto máme momentálně něco společného. Bezprecedentní Covid situaci. A to podruhé, v daleko masivnějším měřítku než na jaře. Nebojím se říci, že ještě v létě bychom podzimní scénář považovali za science fiction.
Každá mince má dvě strany.
Výhodou je, že jsme si menší předpremiérou krize s Covidem prošli. Máme živé vzpomínky na to, jaké to bylo zprvu paralyzující a současně jak jsme dokázali v té nejistotě a za měnících se podmínek fungovat. Mnozí z vás už v první vlně nouzového stavu prošli pozitivní změnou svých priorit a hodnot. Ti méně úspěšní, kteří se původní karanténou „proživořili“, mají druhý pokus zkusit si se sebou vyjít. Přehodnotit důležité věci od nepodstatných. Vyzkoušet na sobě nedostatek příležitostí k zábavě. Jestli pouze bary, mejdany nebo televize jsou jediné možnosti, jak se zabavit a cítit se v pohodě. Zvážit, jestli to není málo nebo jestli ta přemíra možností není vlastně na škodu. Science fiction pokračuje. Představte si extrém, kdy přijde „blackout“, který vám znemožní jakékoli činnosti, na které jste zvyklí. Máme příležitost vyzkoušet si „soft verzi blackoutu“. Najděte vlastní vnitřní zdroje zábavy, které vás naplní harmonií a pohodou. Dokážete to?
Jaké to je být jen sám se sebou? Klást si dosud nevyřčené otázky a trochu se „prohrabat“ svým nitrem? Máte kostlivce hluboko zasunuté ve své duši? Ti sice už nesmrdí, ale stále vám v té duši rachtají?
Je čas na duševní hygienu. Vnímejte tento „klidový volný režim“ jako dar.
Co vám vadí?
Které situace vás stresují?
Kteří lidé mají na vás pozitivní nebo negativní účinky? A z jakého důvodu?
Co nesnese odkladu a co vám naopak otravuje život a zbytečně?
Jaké jsou skutečné důvody, že se dostáváte do stresu? Špatný time management? Neschopnost říkat ne? Přehánění a zveličování problémů? Odsouvání věcí na neurčito („na potom“)?
Kdy se cítíte šťastní a naplnění?
Nevýhodu spatřuji na druhou stranu i v tom, že jsme si právě touto zkušeností na jaře prošli. Už se nám do toho znovu nechce. Pamatujeme si, že to bylo s vypětím všech sil. Neradi opouštíme komfortní zavedené zóny a zvyky, které fungují. Na jaře nás zaskočil strach z neznámého viru. Téměř bez výjimek jsme fungovali a respektovali zákazy a doporučení. Výsledkem bylo semknutí a společné zvládnutí krizové situace.
Naše zkušenost z jara je více méně pozitivní. Většinu lidí osobně nepostihl černý scénář, který se očekával. Umíral zlomek lidí a málo kdo znal v blízkém okolí někoho, kdo Covidem trpěl nebo kvůli němu zkrachoval. Chybí nám hlubší traumatizující zkušenosti krize. Tím je smrt a strach o blízké. Naopak přetrvává pachuť zkreslení vážnosti situace na úkor našich práv. Výsledkem je revolta a anarchismus, který jsme povýšili na hrdinství.
Situaci jsme podcenili a druhou vlnu zaspali. Hledat viníky nemá cenu. Dostali jsme se na špičku počtu nakažených v Evropě. Pozitivním na tom shledávám snad jen to, že jsme po husitských válkách poprvé hrozbou celé Evropě. Ví se o nás. Registrují nás! Podezírají nás z promiskuity a provozování swingers party v národním měřítku. Před námi je jen Andora. Přiznávám, musela jsem ji hledat na mapě.
Není čas na hrdinství. Vezměte rozum do hrsti, sesbírejte zbytky lidské solidarity, „kousněte se“ a vytvořte si takové podmínky, které pro vás budou v rámci možností příjemné. Co je pár týdnů v životě lidském? Změnou postoje lze toto období zvládnout velmi dobře. Dokonce tak skvěle, že z této zkušenosti můžete těžit v budoucnu v běžném režimu.
Máte pravdu, je to doba neveselá, nová, obtížná, nejistá, prostě na… Ale mám pro vás citát od pana Wericha a ten by vás mohl potěšit, že jsme na tom lépe než jiní:
„Francouzi nemohou být sprostí, neb nevyslovují H. A taky, že tím o HODNĚ přijdou.“
Vaše Dagmar