Včera jsem psala shrnutí ze sezení klientce. Nejen poznámky, ale i jasný obraz rozhovoru před očima mi pomáhá shrnout vše, co bylo důležité. Na závěr ji píšu: „Až jednou umřete, Váš manžel by si Vás měl vycpat a vystavit v celé své kráse na krbovou římsu. Takovou skvělou ženskou už v životě nepotká!“
Pak jsem se zamyslela. Je ta věta dostatečně motivující a koučovací? Podle některých norem asi ne. Je tam definitiva a slovo smrt. Kdo mě zná, tak ví, že podpora a motivace je moje doména. Rozdávám „pašáky“, ale ne zadarmo. Vše, co je lidské beru. Lenost, strach, zahanbení, nutné výmluvy jsou vady na kráse, které překonáváme na cestě ke světlým zítřkům. Když je pokoříme, je čas na chválu. Psát kladné hodnocení typy: „Gratuluji, z nálady mínus 3, jste se probojoval na stupnici spokojenosti na plus 2“, je nuda. Kdo chce žít na dvojce?
Některé perly, které se během koučování doslechnu, jsou životní postřehy, které bych měla do kamene tesat. Jsou trefné a osloví kdekoho z nás.
Můj klient, který jistě žije úspěšný život mi nedávno řekl: „Celý život se pachtím, abych ženským dokázal, že jsem nejlepší a zavděčil se jim, a pak ve svých padesáti letech zjistím, že jediná ženská na celém světě, která nic nechce a dává vše, je moje máma“. Řeknu tu moudrost svým synkům dřív, než začnou natřásat kondoří křídla, abych jim ušetřila trápení. Ale jak víme, zkušenost je nepřenosná.
A když jsme u těch kondorů. Klientka svému manželovi běžně říká bez emocí a fantazie – TATA. Ve chvíli, kdy se tata ocitne v cizí ženské společnosti, stává se z něho podle jejích slov kondor, který začíná natřásat perka a vypínat hruď. Já ho viděla, je kondorovi i podobný. Perlí, je okouzlující, hýří vtipem a stává se opět tím statným jinochem bez chorob, kterými jinak věčně obtěžuje svoji zákonnou manželku. Klientka je moudrá žena, ví, že tyto chvilky slávy jejich taty, budou mít pozitivní dopad na náladu a chod celé rodiny. Vlk se nažral a koza zůstala celá.
Životní nadhled, bývá často zakalen pachutí ztráty ideálů. Klientka říká: „V protějšku chci mít především mužskou klidnou sílu, tím mě manžel na začátku uchvátil. Teď kolikrát vidím před sebou přerostlého dupajícího spratka, kterému bych nafackovala, postavila do kouta a řekla, že dokud se neuklidní, z kouta nevyleze.“ Hmm, co s tím, když lidi se nebijí a už máme spratka doma?
Životní nadhled a zvládání vlastních emocí je cesta, jak se neztratit. Zachováte si tvář, nezradíte vlastní hodnoty a vytvoříte si slušné, pozitivní, vnitřní prostředí, kdy ataky z venku nemají nad vámi moc. Nebudou vám ujíždět nervy a vy si v klidu můžete říct: „Jsem pašák!“
Vaše Dagmar