ŠESTÝ SMYSL - SUPER SCHOPNOST?

Ne. Šestý smysl je supersmysl. Někdo ho používá, někdo ho ignoruje a jde hlavou proti zdi. Super schopností může být, pokud jej umíme brilantně využívat ve svůj prospěch.

Od nepaměti se přítomnost šestého smyslu vyjadřuje lidově bez příkras a každý tomu rozumí: „Přeběhl mi mráz po zádech. Věděl jsem v té chvíli, že to tak bude. Cítil jsem, že na mě někdo zezadu kouká. Osvítil mě duch svatý. Bylo to silnější než já…“

Zachycení šestého smyslu nastává ve chvíli zklidnění, vytvořením si jakéhosi okna v mysli v bezčasovém prostoru. Dojde k potlačení běžných nastavených myšlenkových vzorců bez přílivu myšlenkových procesů, které nás za normálních okolností drží v šachu rutinní každodennosti. Najednou vyhraje „dutý rámec území nikoho“, kde začnou naskakovat obrazy nebo jasná sdělení. Není to nabídka z více možností. Je to jasný pokyn, který je natolik silný a direktivní, že víme, že to tak je.

Není zlý ani dobrý. Jen cítíme, že to s námi myslí dobře a je dobré vzít ho v potaz. Někdo tomu říká „rozpravy se svou duší“. Na jednu stranu, kdo víc by měl o vás vědět, než vaše duše? Tento přístup přijetí je možný pouze za předpokladu, že v sobě duši přiznáváme. Víra, že „Já jsem více než moje tělo. Tělo odejde, ale já zůstávám dál.“

Jak jsme si řekli v blogu předešlém, užít slovo intuice je v dnešním přetechnizovaném světě akceptovatelnější. Lidstvo ovšem došlo na konec s nabubřelou a rigidní teorií, že jen to, co si mohu osahat, tak existuje. Výzkumy, studie, svědectví lidí, která se šíří rychlostí blesku internetem nás nutí přijímat fakt, že vše není černobílé.

Lavinová řada zběhlých vědců uznává, že jsou v bodě, kdy rozum je krátký, přístroje nedostatečné a stejně cítí, resp. vědí, že existuje „něco mezi nebem a Zemí“. Přijmout takové informace si žádá použít jiné přístupy, než nám nabízejí osvědčené vědecké metody, které vymyslel lidský mozek.

Rozpadají se zaběhlá pravidla a otevírá se pole netušených možností. Za tajemstvím šestého smyslu můžete putovat do neprobádaných míst svými vlastními cestami studia.

 Nic není špatně. Jde o cestu poznání provázanou intimními pocity, která vás obohatí a prorazí těžkou deku nevědomosti. Jestli se vám daří, poznáte relativně rychle. Váš život se buď „hne“ k lepšímu a najednou všechno začne zapadat do sebe jako puzzle bez pnutí a stresu nebo se nemění nic.

Jediné, co potřebujete je chuť vyzkoušet metody, které vám umožní nahlédnout do míst bez hranic, trénovat je a připustit variantu, že ne všechno je hmatatelné, viditelné v konkrétního tvaru a v okamžiku, kdy si poručíte.

Vaše Dagmar